Náplň tvořil sběr informací o tom, za jakých podmínek jsou uchazeči vybíráni prostřednictvím konkurzů do zaměstnání. Sehnat však tyto testy je nemožné, neboť každá firma si chrání svá firemní tajemství. Informace, které si elektronickou poštou vyměňujeme jsou především prezentace firem, které žáci na základě firemních www stránek žáci v power-pointu vytvořili. Jsou vyměňovány zkušenosti z praxí žáků v jednotlivých zemích.

15. – 21. března 2006 došlo k setkání žáků a učitelů z partnerských škol ve Švédsku. Naši školu zastupovali dva učitelé, a to Ing. Hana Koulová, CSc. a Ing. Vladimír Bareš, za žáky se zúčastnila Iveta Mátlová. Po mezipřistání ve Stockholmu jsme spolu s německými přáteli využili čas do odletu dalšího letadla do Lulei ke krátké prohlídce švédského hlavního města. Stihli jsme i velmi krátkou prohlídku královského paláce. Po dalším jedenapůl hodinovém letu na sever jsme se dostali do nejsevernějšího švédského univerzitního města Lulei. Překvapila nás poměrně vysoká teplota vzduchu + 4 stupně. Po přivítání našimi hostiteli jsme se ubytovali. Žáci v rodinách, učitelé v hotelu. Město leží na mnoha ostrovech v ústí stejnojmenné řeky do moře. Žije v něm a jeho přilehlém okolí na 70 000 obyvatel. Jelikož několik desítek kilometrů severněji leží město Kiruna se světoznámými nalezišti železné rudy je ve městě i hutní podnik s ocelárnou. Nás obyvatele středu Evropy překvapilo, jak velký vztah mají seveřané k přírodě. Silnice a ani chodníky nejsou ošetřeny proti ledu ani solí, pískem, ani škvárou – pouze drceným vápencem. Automobily mají speciální pneumatiky s nastřelenými hřeby, a tak nemají problémy ani při rychlé jízdě na zledovatělých silnicích. Velmi silným zážitkem byla pro nás cesta auty po mořské dálnici k jednomu z ostrovů. Sedm a půl kilometrů jsme jeli po zamrzlé mořské hladině, kde byl odstraněn sníh v šířce 60 metrů, byly osazeny dopravní značky, na křižovatkách i rozcestníky, až jsme konečně dojeli k cílovému ostrovu. Zde jsme si nahlas vydechli, ale švédští přátelé nás ujistili, že nešlo o nic nebezpečného, protože led je zde silný na 70 cm. Kromě toho jsme navštívili městské muzeum, město Gammelstad, které je pod patronací UNESCO, dále potom další střední školu, koncert laponské hudby, byly nám předvedeny národní tance, které jsme také zkusili tančit, zkusili jsme i jízdu na sněžných skútrech, bruslili v mořské zátoce, navštívili jsme velmi moderní nemocnici, ve které pracuje na 5000 pracovníků, prohlédli jsme si filiálku americké společnosti, která se zabývá výrobou komponentů pro automobilový průmysl. Poslední den pobytu jsme věnovali prohlídce partnerské školy. Jde o základní školu, ve které se učí více než 500 žáků. Škola byla postavena před 20 lety a má velmi moderní vybavení pro zájmovou činnost žáků. Fotoateliér, zvukové studio, učebny výpočetní techniky a odborné dílny. Má i školní jídelnu. Měli jsme možnost navštívit různé pavilony – pracoviště, kde se žáci šestých tříd seznamují s různými praktickými činnostmi. Viděli jsme pavilon zaměřený na vaření zde připravovali žáci palačinky, v pavilonu truhlárny a zámečnické dílny zhotovovali ptačí budky, v pavilonu ručních prací žáci šili a pletli. Zde nás velmi zaujal jeden chlapec, který pomocí čtyř jehlic pletl čepici. Poslední dva dny pobytu se zima opět ozvala – noční teploty dosahovaly – 15 stupňů a ve dne –5 stupňů. Během pobytu jsme se seznámili s pracovníkem hotelu, který nám s radostí řekl, že hokejové mužstvo v Lulei vede úspěšně český trenér Slavomír Lenner. Po předání dárků následovalo rozloučení s milými a pohostinnými švédskými hostiteli a následoval odlet domů opět s mezipřistáním ve Stockholmu. Cesta a pobyt na severu Evropy v nás zanechal silné dojmy a pocit, že několik tisíc kilometrů od Českého Brodu máme dobré přátele.

Závěrečné setkání v Německu
Poslední akcí programu Comenius bylo ještě závěrečné setkání zúčastněných škol v Halberstadtu, které se uskutečnilo od 3. do 8. května letošního roku. Němečtí přátelé připravili švédské i české hosty pestrý program. Za naši školu se tohoto setkání zúčastnily žákyně prvního ročníku – Jitka Tichá a Pavlína Štichová, učitele zastupoval ing. Vladimír Bareš. Pro mužskou část setkání byla velice zajímavá jednodenní návštěva výstavní akce Automobilového městečka ve Wolfsburgu. Na výstavišti byly pavilony jednotlivých automobilových výrobců koncernu Volkswagen. Zajímavá byla velká výstava historických automobilů různých značek např. Rols Royce, Pusch, Peugeot, Cadillac, VW, Bugatti aj. Celý areál automobilového výstaviště byl komponován jako soustava ostrovů, lagun a spojovacích mostů. Pavilon Škoda Auto byl zaměřen na historii České republiky. Miniaturní prostorové expozice zachycovaly důležité historické mezníky naší země – období husitství, rudolfínskou dobu, Mozartovo pražské období, první světovou válku, první republiku, gheto v Terezíně, padesátá léta, období politického uvolnění zakončené sovětskou okupací, rok 1989 – nastolení demokracie. Znalec dějin v malých soškách mohl poznat Jana Husa, Jana Žižku, Prokopa Velikého, Rudolfa II, Golema, Rabi Jehudu Löwa, Jana Jesenia, Wolfganga Amadea Mozarta, Josefa Švejka, T.G. Masaryka, Karla a Josefa Čapka, Emila Zátopka a další významné osobnosti.K citově silným zážitkům patřila návštěva bývalého koncentračního tábora v Langensteinu. Od dubna 1944 do dubna 1945 zde vězni z celé Evropy, tedy i z Československa, budovali podzemní komplex o celkové délce 12 km, kde měly být vyráběny motory pro letadla a tanky. Za jeden rok zde zahynulo a bylo nacisty zabito na 2500 vězňů. Z dalších akcí pobytu lze jmenovat návštěvu představení baletu Dracula místního divadla, exkurzi do firmy vyrábějící více než 100 let masové konzervy, návštěvu květinové výstavy ve Wernigerode. S velkým zájmem proběhl orientační závod i sportovní večer – bowling.
Toto poslední setkání ve všech účastnících zanechalo hluboké zážitky, prohloubilo neformální vztahy, žáci si vyměnili adresy a vedou komunikaci pomocí elektronické pošty. Činnost v průběhu uplynulých let a osobní setkání napomohla k hlubšímu vzájemnému poznání a pochopení. Jsme rádi, že jsme se mohli na tomto programu podílet. Na závěr bych chtěl konstatovat, že velký dík patří paní Anneli Dekarczyk z BBS Halberstadt za perfektní činnost koordinátora partnerských škol. I když tento program končí, všichni jsme se shodli na tom, že pro příští léta budeme opět spolupracovat v rámci programů EU – Leonardo nebo Sokrates II.